Včera jsem byla na mši a zaujala mě jedná krásná přímluva, teda bylo jich vlastně víc :)
První: ,,Pane, prosíme dej, ať dokážeme dávat, co máme a přijímat, co nemáme..."
Myslím, že hodně lidí má problém se sebepřijetím a sebepochopením, proč člověk reaguje, jak reaguje...ohlížení se na druhé, co si o něm myslí... a bylo by toho asi víc...v podstatě se jedná o sobeckost, člověk je zaměřen hlavně na sebe a přestává si všímat lidí, věcí kolem sebe a zapomíná, že kromě nedokonalostí, na které se zaměřuje, dostal do vínku taky plno darů, prostřednictvím kterých může svět kolem sebe udělat o něco lepší a hezčí:) Je to těžké, umět příjmout sám sebe, ale... a na to navazuje další přímluva:
,, Pane, v Bibli je uvedeno 365 krát neboj se...na každý den, máme Tvé povzbuzení, že nejsme sami, dej ať si to neustále uvědomujeme..."
závěr: neboj se denně dávat, co máš a přijímat, co nemáš...
Krásný a povzbudivý :) :) :)
Je fakt, že bychom si měli víc všímat významu přímluv, právě proto, že to jsou přímluvy...a tyhle hodně povzbudivý tam hodněkrát najdeme ;-)
To je fakt, je umeni davat, i umeni prijimat!Moc pekny a dobre se to cetlo, protoze to neni kilometrovy:)))
díky ;)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.