Ze soboty 22. 5 na neděli 23. 5. Jsem se účastnila Vigilie Slavnosti seslání Ducha Svatého u bratří Dominikánů v Olomouci. Začínalo se zpívanými nešpory, po nich následovala přednáška a následná diskuse s režisérem a hercem Jiřím Strachem. Své povídání směřoval k zamyšlení nad posláním křesťana v dnešní společnosti, církvi. Jak dokážeme žít svou víru…žijeme ji jen v kostele a nebo se snažíme žít ji tam, kde pracujeme, studujeme?...Důležité je mít touhu, touhu šířit Boží lásku tam, kde jsme. Každý od Pána dostal dary, které ho směřují k určité činnosti. Záleží jen na člověku, nakolik darů dokáže využívat…Po přednášce byl prostor pro diskusi…otázky byly různorodé – jestli pan Strach přemýšlel o kněžství, rozebírání jeho filmů, historky ze zákulisí, co pro něj znamená krása… Po diskusi byla přestávka na občerstvení a sdílení. Po ní následoval přesun do klášterní zahrady, modlitba u ohně, zapálení svíček. Na nebi svítily hvězdy a průvod se ubíral do kostela. Každý měl svou svíčku, občas zafoukal vítr a někomu svíčka zhasla. Vždy tu však byl někdo, komu svíce hořela. Tak jsme se vzájemnou pomocí došli do kostela za zpěvu Veni Sancte Spiritus… Adorace v tichu před Nejsvětější svátostí…a po ní mše svatá, která byla zakončená požehnáním růží, kdy každá žena dostala růži na znamení vylití darů Ducha Svatého. Byla jsem zde poprvé, ale bylo to krásné…Zaujal mě hlavně průvod se svícemi –Lucernárium. Přišlo mi to takové symbolické. Každý z nás má v sobě světlo Kristovo, záleží jen na něm, nakolik se snaží o to, aby svítil…Jsou v životě chvíle, kdy svítíme a vidíme, kam se ubírat, jsou ale také chvíle, kdy dohasínáme, hledáme směr nebo jsme v úplné tmě – to si člověk uvědomí, jak je krásné, že může jít dál díky světlu, které dávají lidé kolem něj…a taky že díky nim se může znovu rozžehnout a pokračovat v cestě… Všem přeju, abychom si uvědomovali dary – světlo, které jsme od Pána dostali a abychom si je nenechávali jen pro sebe. A když nám naše světlo někdy dohořívá nebo zhasne, abychom při sobě měli vždy někoho, kdo nám jej pomůže zapálit.
Díky, myslím, že jsi to výstižně sepsala:-) Taky se mi to tam moc líbilo, byl to vážně silný zážitek!
"…žijeme ji jen v kostele a nebo se snažíme žít ji tam, kde pracujeme, studujeme? ...Důležité je mít touhu, touhu šířit Boží lásku tam, kde jsme. Každý od Pána dostal dary, které ho směřují k určité činnosti. Záleží jen na člověku, nakolik darů dokáže využívat…"<br />
<br />
Díky.<br />
<br />
Já si z letošních Letnic odnáším jinou myšlenku: snažím se spíše spojovat nebo rozdělovat?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.