Poslední týdny pro mě byly celkem krušný. Zažívala sem pocity velký radosti, ale zároveň velkých pádů a otazníků...Proč...proč....proč...
Proč člověk musí padat, procházet krizema, proč ty pády tak bolí...
Během mýho života sem se setkala s mnoha lidma Mnozí z nich kolem mě procházeli a zanechali ve mně napatrnou stopu...prostě sme se měli jen potkat. Někteří se mi přiblížili a navzájem jsme si byli oporou, kdy jsme to zrovna potřebovali. Pak tu jsou ti, kteří se mnou jdou kamkoliv. Radují se se mnou, když jsem šťastná, pláčou se mnou, když jsem smutná...
Každý člověk, kterého sem potkala, mě přiblížil zase o kousek dál na mý cestě životem. Někdy je ta cesta hodně zamotaná a bolestivá, aspoň ze začátku, ale chce to čas a trpělivost...člověk pochopí, že to tak má být a že život jde dál...
V Bibli jsem našla: ,,...chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost, z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje. A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán..." (Řím 5,5)
,,Neztrácejte proto odvahu, neboť bude bohatě odměněna. Potřebujete však vytrvalost, abyste splnili Boží vůli a dosáhli toho, co bylo zaslíbeno"(Žid 10, 35-36)
A na závěr slova mý oblíbený písničky, která mi hodně pomáhá:
Kamkoliv půjdeš půjdu já vždyť ty si mnou já tebou
ať už je světlo a nebo tma vždyť náš Pán cíl té cesty zná
a čelo pálí nohy zebou
Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli: \"Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj.
Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, plamen tě nepopálí. (srv. Iz 43, 1-2)
Ať jdeš kamkoli kamkoli kamkoli já jdu s tebou...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.