V posledních dnech opravdu pociťuju ten předvánoční shon...plno lidí v obchodech na ulicích...že by se opět projevila typická česká vlastnost nechávat vše na poslední chvíli?...:)
V jednom obchůdku plném lidiček jsem čekala na kamarádky, až si vyberou nějakou maličkost a mezitím jsem sledovala lidi...a najednou dětský hlásek: ,,Mami, kde jsi?" Malá holčička se prodírala zástupem lidí a hledala maminku. ,,Tady..." volala maminka a dítě se dralo za hlasem. Až dorazilo k mamince padlo jí do náruče...
Napadlo mě, že je to krásný příklad toho, jak my jsme občas ztracení v každodenních problémech a starostech a vůbec v tom předvánočním shonu. Začínáme se v tom všem ztrácet a najednou přemýšlíme o smyslu Vánoc, smyslu života ... a na konci takového přemýšlení potkáte v obchodě holčičku, která vám to vše objasní :)...
náš nebeský Táta je s námi neustále, stále nás pozoruje a hlídá...my máme někdy tendenci od něj ubíhat a ztrácet se v moři všedních starostí a problémů...a když je nám nejhůř, tak se ozveme: ,,Kde jsi..?" a Táta hned odpovídá: ,,Tady...v té situaci, která Ti přijde neřešitelná, ve člověku, který Tě štve...Jsem neustále s Tebou, jen Ty občas neslyšíš, co říkám...protože jsi zahlcen vším okolo a vlastně nechceš slyšet..."
Přeju všem krásné svátky, ať se dokážeme opravdu zastavit a vnímat Boží blízkost a Jeho hlas: ,,Jsem TADY..."
Dekuju Verco.
hezký článek, díky
Skvělé...moc pěkné a naprosto výstižné.Díky:-)
pravda pravdouci :)
děkuji moc.....za Boží lásku, za slova, která přichází skrze tebe k nám, díky, díky
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.