Věřit nepřestaň

Věřit nepřestaň
Když na rozcestí stojíš a nevíš, kam se dát,
když neznáma se bojíš a vůdce měl bys rád,
tu v Ježíšovu mocnou svou polož dlaň
a věřit nepřestaň!

On cestou, jež tě čeká, již dávno kráčel sám.
Ví dobře, čeho leká se duše tvoje tam.
On půjde s tebou jistě, jen spolehni se naň
a věřit nepřestaň!

A večerní když stíny se plouží po horách
a dávné tvoje viny tvůj provázejí strach -
nic neboj se! On za ně své krve splatil daň.
Jen věřit nepřestaň!

Když vytčeného cíle, po kterém jsi tak práh,
ni utišení chvíle jsi v světě nedosáh,
nermuť se, na Srdce jeho svou horkou polož dlaň
a věřit nepřestaň!

Až k sklonku den se schýlí, přes vlny, jež se dmou,
On k slavnějšímu cíli tě dovede i tmou.
Ó veleb jméno Ježíš, ó koř se mu a klaň.
Jen věřit nepřestaň!

(Báseň je vytesaná do podstavce sochy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova,
která stojí na hoře Corcovado v Rio de Janeiru v Brazílii.)